Komentář generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti MERO ČR Jaroslava Pantůčka pro Hospodářské noviny:
Česká republika se v roce 2025, po šedesáti letech, obejde bez ruské ropy z ropovodu Družba. Bude to jedna z největších změn na energetické mapě České republiky za posledních několik desetiletí. Odstřihnutí od ruské ropy umožní strategický projekt TAL-PLUS, na kterém pracuje MERO ČR společně s konsorciem TAL. Cílem projektu je navýšit přepravní kapacitu evropského ropovodu TAL. Ten zásobuje Česko západní cestou, začíná v italském přístavu Terst, v německém Vohburgu an der Donau se napojuje na ropovod IKL a odtud míří ropa do českého Centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi.
Navýšení přepravní kapacity evropského ropovodu TAL je jediná možná cesta, jak se může Česko zbavit ruské ropy. Díky projektu TAL-PLUS získáme od roku 2025 o 4 miliony tun ropy přepravní kapacity ročně navíc právě západní cestou. Zvýšené dodávky plně pokryjí veškerou tuzemskou spotřebu, která je zhruba 7,1 milionu tun ropy ročně. Ruskou ropu tak už nebudeme potřebovat.
Tato mimořádná událost je bohužel čas od času doprovázena zmatečnými či nepravdivými zprávami. Naposled se tak stalo v komentáři HN od Tomáše Jungwirtha Březovského, analytika Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.
Není pravda, že se „po dvou letech konečně zhmotňuje plán na nezávislost na dodávkách z Ruska“. První jednání o projektu TAL-PLUS se zahájila už v roce 2015. Přesvědčit celé konsorcium o technologické úpravě ropovodu TAL a rozšíření jeho kapacity z pozice minoritního podílníka (MERO ČR vlastní v konsorciu TAL pětiprocentní podíl) bylo extrémně složité. Vše akcelerovala válka na Ukrajině a rok 2022 a už v roce 2023 se podařilo podepsat smlouvu na kompletní realizaci projektu.
Není pravda, že ,,MERO ČR financuje projekt TAL-PLUS z dotace Národního plánu obnovy“. MERO ČR hradí veškeré náklady spojené s projektem výhradně ze svých výnosů, tedy bez dopadu na daňového poplatníka a státní rozpočet.
Není pravda, že jde o „bezmála dvoumiliardový projekt“. Náklady na projekt jsou vyčísleny v rozmezí 1,3–1,6 miliardy korun a MERO ČR důsledně dodržuje jak časový harmonogram projektu, tak jeho finanční plnění.
Je zavádějící tvrdit, že strategický projekt TAL-PLUS „pomáhá zhodnocovat majetek spoluvlastněný Shellem, ExxonMobilem či OMV“, tedy společností, které mají vlastnický podíl v konsorciu TAL. Jedním z vlastníků v konsorciu TAL je státem vlastněná společnost MERO ČR (5 procent). Investice do jedné z největších modernizací ropovodu TAL, které české MERO s podporou vlády ČR realizuje, zhodnocuje také majetek České republiky, a dlouhodobě posiluje naši energetickou bezpečnost.
Je také zavádějící naznačovat, že společnost MERO ČR má jakýkoliv vliv na nákupy ropy pro Českou republiku. MERO ČR ropu nenakupuje, je pouze jejím přepravcem a provozovatelem ropovodu IKL a české části ropovodu Družba.
Je nutné také uvést úspěch České republiky a MERO ČR při vyjednání o projektu TAL-PLUS. Přestože Česko vlastní v konsorciu TAL minoritní podíl, podařilo se nám přesvědčit všechny partnery, že investice MERO do navýšení kapacity ropovodu TAL zajistí po dobu minimálně 12 let výhradní přednostní právo pro Českou republiku na tuto navýšenou kapacitu. To považujeme za bezprecedentní úspěch.
Česká nezávislost na ruské ropě se blíží. Všechny aktivity úspěšně běží podle přesně daného plánu. Letos v květnu se začnou instalovat nová čerpadla a motory a už na konci roku MERO ČR dokončí veškeré potřebné technické a technologické práce na rozšíření kapacity ropovodu TAL. Na začátku roku 2025 provedeme potřebné provozní testy pro zvýšené dodávky ropy ze západu přes ropovod IKL, dokončíme bezpečnostní zkoušky a poslední úpravy na české ropné infrastruktuře.
Od poloviny roku 2025 odstartuje ropná svoboda na ruské ropě a ropovod IKL plně nahradí dodávky ruské ropy z ropovodu Družba.
Autor: Jaroslav Pantůček
Zdroj: Hospodářské noviny 22.4.2024
